Josef Mysliveček

 

Syn pražského mlynáře vyučil se otcovskému řemeslu, než se zcela obrátil k hudbě studiem u Františka Habermanna a Josefa Segera. Pronikl hned prvními skladbami. Roku 1763 opustil vlast, zdokonalil se ve skladbě u benátského G. B. Pescettiho a zahájil mimořádně úspěšnou kariéru operního skladatele. Zatímco reformátoři typu Glucka a Bendy hledali nové cesty hudebního dramatu, Myslivečkovi a jeho velkému lyrickému talentu plně vyhovovala tradiční italská opera. Nevadila mu schematičnost tohoto útvaru, neodradily ho manýry primadon ani množství konkurenčních autorů v Itálii. Svou bohatou melodickou invencí dokázal vyvážit divadelní nectnosti opery serie. Z Myslivečka se stal překladem Venatorini, z mlynáře vyhledávaný skladatel Il Boemo. Spolu se slávou putovaly pak do Čech - s nimiž byl ve stálém písemném kontaktu - jeho opery, oratoria (asi 10) i sklaadby instrumentální. Tak byl v Praze v letech šedesátých a sedmdesátých provedeny jeho opery Il Bellerofonte (Belerofón, 1767) a Semiramide riconosciuta (Vděčná Semiramis), jakož i oratoria Adamo ed Eva (Adam a Eva), Tobia (Tobiáš), La liberazione d´Israel (Osvobození Izraele), Isacco (Izák) aj. Myslivečkovy árie zdomácněly na českých kůrech. Dnes jsou z jeho tvorby známy převážně skladby instrumentální: cembalové sonáty, divertimentové skladby pro dechové nástroje a symfonie. Jejich hlavní síla tkví v neotřelých, výrazně kantabilních melodických tématech. Mnohé operní skladby zůstávají dosud skryty v italských archívech. Proto také nevíme, co bylo příčinou neúspěchu posledních Myslivečkových oper. Kdysi slavený skladatel zemřel opuštěn po těžké chorobě v Římě. Lidsky krásné bylo jeho přátelství s W. A. Mozartem, jenž si díla svého staršího přítele velmi vážil a v mnohém se od něho i poučil. Zajímavá je např. shoda slavného menuetu z Dona Giovanniho a menuetu z myslivečkova oktetu pro dechy, kde ve třetí alternativě nastoupí v Es kornách toto TÉMA. Myslivečkova skladba je z doby kolem roku 1770 a mladý Mozart měl pravděpodobně příležitost se s ní seznámit.

 

Použitá literatura: http://move.to/klasika