Vranický Pavel

 

pocházel z Nové Říše na Moravě; český houslista a skladatel; působil jako ředitel dvorního operního orchestru ve Vídni. Hrál důležitou roli ve vídeňském hudebním životě, Haydn i Beethoven mu svěřovali řízení svých děl. Ve svých jevištních dílech, singspielech a baletech a v orchestrálních quodlibetech používal melodií z populárních zpěvoher. Uměleckým vrcholem Vranického tvorby se stal singspeil Oberon, König der elfen (Oberon, král elfů). Dílo bylo po vídeňské premiéře v roce 1789 provedeno při korunovačních slavnostech ve Frankfurtu nad Mohanem (1790). Skladba získala velký obdiv, který sdílel i Goethe. Požádal dokonce Vranického, aby komponoval na jeho tet další jevištní dílo, dále rozvíjející děj Mozartovy Kouzelné flétny. Pozoruhodné jsou i programní pokusy Vranického v symfonické hudbě, např. jeho Grande Sinfonie Caractéristique pour la paix aavec la République Francaise (Velká symfonie na počest míru s Francouzkou republikou) z roku 1797. S oblibou komponoval také komorní zpěvní hříčky na žertovné texty, obvykle formou kánonu. Bývají dvou- až čtyřhlasé a mnohé z nich jsou hádankovité, začínají otázkou: Co je to? Řada z nich je komponována na témata jiných autorů, např. na Pergolesiho buffu La Serva padrona (Služka paní). Po roce 1785, kdy se stal ředitelem dvormího operního orchestru ve Vídni (v roce 1800 řídil premiéru I. symfonie Ludwiga van Beethovena) a později též tajemníkem vídeňské Tonkünstler-Sozietät (Společnosti hudebních umělců), patřil k čelným osobnostem vídeňského hudebního života. Napsal 51 symfonií, 70 kvartetů, dále tria, kvintety, koncerty ad..

 

Převzato ze serveru mistři klasicismu.

http://klasika.move.to